Ohcejohkalaš Rájá-Jovnna, Klemet Jouni Jeremias Halonen bálvalii joatkkasoađi áigge fuolahanjoavkkuin Luttojoga guovllus ja vuojihii biergasiid, borramuša ja hávvádan dahje jápmán olbmuid herggiin.
Dál su soalddátgovva bohccuin lea dagahan skandála Ruoššas Komi dásseválddis. Suomas áššis muitalii vuosttamužžan Ilta-Sanomat-aviisa (siirryt toiseen palveluun).
Ruoššas lávejit miessemánu 9. beaivve ávvudit nu gohčoduvvon stuorra áhčieatnanlaš soađi, nappo nuppi máilmmisoađi. Dan gudnin Komi dásseválddi Usinski gávpogis heŋgejedje ovtta vistti seaidnái stuorra ávvoplakáhta, mas čuoččui soalddát bohccuin.
Ávvoplakáhtas čuoččui maiddái dikta, mainna ávžžuhedje gudnejahttit daid olbmuid ja bohccuid muittu, geat dáistaledje stuorra soađis davviguovllus.
Báikkálaš soahteberošteaddjit fuomášedje jođánit, ahte govas lei Suoma soalddát Suoma mášenbissuin. Ohcejogas su dovdet Rájá-Jovnnan. Gova lea váldán soalddátvirgeolmmoš Oswald Hedenström 4.5.1944.
Usinski gávpotjođiheaddji Nikolai Takajev atná dáhpáhusa stuorra meattáhussan, diehtá ođasdoaimmahat Tass (siirryt toiseen palveluun). Dál plakáhta lea juo váldon eret seainnis.
– Gávpogis lei dušše okta dákkár plakáhtta. Sivalaččat ráŋggáštuvvojit. Kulturhálddahus dagai feailla, dadjá gávpotjođiheaddji Takajev ođasdoaimmahat Ria Novosti (siirryt toiseen palveluun) dieđuid mielde.
Bárdni jáhkká áhččerohkki livččii lean rámiin
Vuossárgga diehtu plakáhtas leavai sosiála media bokte maid Suomas. Go Rájá-Jon Johanas, Johannes Halonen oinnii áhčis gova Ruošša plakáhtas, de illá jáhkii čalmmiidis.
Son dovdá gova bures, sus lea alddis maid seamma govva seainnis.
– Hervii gal, gádden giinu leaikkastallá. Dutkagohten ja Ruošša bealde dat eiddo lei. Mun lohken áddjá lea garas, dat lea Ruošša sis dál, ieš go livčče movtta vel go dieđášii, mo dat dal lea, boagusta Halonen.
Vaikko su mielas leage hearvái, ahte su áhččerohki govva šattai vahágis Ruošša rápmin veháš áigái, lea Halonen fuolas dan olbmo beales, gii dan feailla lea dahkan.
– Dat boahtá váttisvuohta dasa dan olbmui. Dan mun moraštan, ahte mo sutnje geavvá.
Rájá-Jovnna riegádii jagi 1910 Njuorggámis áibbas rájá alde, ja danin gohčoduvvuige Rájá-Jovnnan. Beakkánin šaddan govas son lea 34-jahkásaš. Soađi maŋŋá son elii vel 30 jagi.
Soađis son ii nu liikon muitaladdat, dadjá Halonen. Áidna, maid muitalii, lei dat, go hávváduvai soađis ja lei gávcci mánu jávkosis, buohcceviesus.
Bárdni gal jáhkká, ahte jus dán fierána livččii šaddan diehtit, de livččii lean rámis.
– Mun jáhkán, ahte dat sáhtášii vehá nugo raddi loktanit ja čielgi njuolgat, go dat muitalivčče die oaidnibehket, diet lea Rájá-Jon dieppe. Logašii vel nie. Dat gal livčče vehá čeavlái, nugo munge, čaibmá Rájá-Jon Johanas.
