Wisconsin
| Wisconsin | |
|---|---|
| State of Wisconsin | |
| Přezdívka: Badger State | |
| Geografie | |
 Wisconsin na mapě USA | |
| Hlavní město | Madison |
| Největší město | Milwaukee |
| Poloha | 45° s. š., 90°12′ z. d. |
| Časové pásmo | UTC−6/−5 (letní čas) |
| Počet okresů | 72 |
| Rozloha (23. v USA) | |
| Celkem | 169 640 km² |
| • z toho souš | 140 801 km² |
| • z toho vodstvo | 28 839 km² (17 %) |
| Obyvatelstvo (21. v USA) | |
| Počet obyvatel | 5 972 787 (odhad 2025)[1] |
| Hustota zalidnění | 42,6 obyv./km² (25. v USA) |
| Úřední jazyky | žádný |
| Ekonomika | |
| HDP | 473,037 miliardy USD (2025)[2] |
| HDP na obyvatele | 79 199 USD (2025)[2][1] |
| Nadmořská výška | |
| Nejvyšší bod | 595 m n. m. |
| Průměrná výška | 320 m n. m. |
| Nejnižší bod | 176 m n. m. |
| Správa státu | |
| Guvernér | Tony Evers (D) |
| Senátoři | Ron Johnson (R) Tammy Baldwin (D) |
| Přistoupení do Unie | 29. května 1848 (30. stát) |
| Oficiální zkratky | |
| Poštovní zkratka | WI |
| Tradiční zkratka | Wis. |
| ISO 3166-2 | US-WI |
| www | |
Wisconsin (anglická výslovnost 
[wɪsˈkɒnsɪn]IPA, oficiálně State of Wisconsin) je stát nacházející se na severu Spojených států amerických, v oblasti východních severních států ve středozápadním regionu USA. Wisconsin hraničí na severovýchodě s Michiganem, na jihu s Illinois, na jihozápadě s Iowou a na západě s Minnesotou. Severní ohraničení tvoří Hořejší jezero, východní ohraničení Michiganské jezero.
Se svou rozlohou 169 635 km² je Wisconsin 23. největším státem USA. Podle odhadu U.S. Census Bureau zde v roce 2025 žilo 5 972 787 obyvatel, což z Wisconsinu činilo 21. nejlidnatější stát USA.[1] Při rozloze souše 140 268 km² činila hustota zalidnění přibližně 42,6 obyvatele na km².
Hlavním městem je Madison s 286 233 obyvateli. Největším městem je Milwaukee s 562 407 obyvateli, následované městy Madison, Green Bay (106 675), Kenosha (99 239) a Racine (77 908).[3] Nejvyšším bodem státu je Timms Hill s nadmořskou výškou 595 m. Mezi hlavní vodní toky patří řeky Menominee, Milwaukee, Wisconsin, Chippewa, St. Croix a Mississippi.
Do oblasti pozdějšího Wisconsinu dorazili první francouzští průzkumníci roku 1634, později se území stalo součástí Nové Francie. V roce 1673 dosáhli řeky Wisconsin, kterou nazvali Meskousing, podle pojmenování toku od jednoho z místních indiánských kmenů hovořících algonkinským jazykem; samotný původ slova však není zcela objasněn. Název řeky se díky francouzským autorům změnil na Ouisconsin a pojmenování přešlo i na celý region. Tento tvar byl později poangličtěn na současný Wisconsin. Roku 1763 získali území, coby výsledek sedmileté války, Britové, avšak teprve v této době se v regionu začala objevovat první stálá evropská osídlení. Od roku 1783 je oblast Wisconsinu součástí nově vzniklých Spojených států, které ji v roce 1787 začlenily do Severozápadního teritoria. Po vyčlenění Ohia vzniklo v roce 1800 indiánské a o devět let později illinoiské teritorium, od roku 1818 bylo území součástí michiganského teritoria, jehož součástí zůstalo do roku 1836, kdy bylo zřízeno vlastní wisconsinské teritorium. Wisconsin se 29. května 1848 stal 30. státem USA.
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Název Wisconsin je odvozen od jména řeky Wisconsin. Francouzský misionář a průzkumník Jacques Marquette zaznamenal v roce 1673 její domorodý název ve tvaru Meskousing. Název pocházel z miamského jazyka a pozdější francouzští autoři jej zapisovali jako Ouisconsin. V 19. století byla tato podoba v angličtině postupně změněna na dnešní Wisconsin.[4]
Podle současného lingvistického výkladu původní miamské označení znamenalo přibližně „řeka protékající červeným místem“, pravděpodobně podle načervenalých pískovcových útvarů podél toku. Starší výklady původu názvu se lišily a spojovaly jej například s odžibvejskými výrazy, moderní lingvistický výzkum je však nepovažuje za původní zdroj názvu.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Za prvního spolehlivě doloženého evropského průzkumníka, který dorazil na území dnešního Wisconsinu, je považován Francouz Jean Nicolet, který v roce 1634 doplul do oblasti dnešního Green Bay.[5] Francouzi ovládali území až do roku 1763, kdy jej postoupili Britům.
Od roku 1788 do roku 1800 byl Wisconsin součástí Severozápadního teritoria. Později byl spravován jako součást Teritoria Indiana (1800 až 1809), Teritoria Illinois (1809 až 1818) a Teritoria Michigan (1818 až 1836). Osidlování začalo otevřením dvou veřejných pozemkových úřadů v roce 1834. Teritorium Wisconsin bylo zřízeno 3. července 1836 a existovalo až do 29. května 1848, kdy se Wisconsin stal 30. státem Unie.
Raná historie byla ponejvíce ovlivněna těžbou galenitu (sulfid olovnatý). Ve 20. až 40. letech 19. století byl Wisconsin důležitým těžebním státem, což se odráží v názvech mnoha měst, například Mineral Point. Když se díky dohodám s indiány otevřel kolonizátorům jižní Wisconsin, zachvátila tisíce horníků „Olověná horečka“. Mnozí z nich byli imigranti z anglického hrabství Cornwall. Dalšími přistěhovalci byli Němci, Poláci, Norové, Irové, Češi, Švýcaři a další. Více než polovina produkce olova ve Spojených státech byla v té době zajišťována Wisconsinem. Belmont se v roce 1836 stal prvním hlavním městem Wisconsinského teritoria. První teritoriální zákonodárný sbor zde zasedal pouze 46 dní a během tohoto zasedání vybral Madison jako budoucí stálé hlavní město.[6] Ve 40. letech 19. století snadno dosažitelné zásoby rudy došly a většinu zkušených horníků odlákala zlatá horečka v Kalifornii. Z těžařského období pochází také přezdívka „Badger State“ (Jezevčí stát). Tu získal Wisconsin z toho důvodu, že mnoho horníků se svými rodinami žilo přímo v dolech, kde pracovali. Proto byli přirovnáváni k jezevcům.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Nominální hrubý domácí produkt Wisconsinu dosáhl v roce 2025 přibližně 473,037 miliardy amerických dolarů.[2] Při odhadovaném počtu 5 972 787 obyvatel odpovídalo HDP přibližně 79 199 dolarům na obyvatele.[2][1]
Medián příjmu domácnosti činil v období 2020–2024 77 485 dolarů v cenách roku 2024 a příjem na obyvatele podle U.S. Census Bureau 43 373 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 10,3 % obyvatel. Podíl civilního obyvatelstva ve věku 16 let a více zapojeného do pracovní síly činil 65,2 %.[1]
Bydlení
[editovat | editovat zdroj]K 1. červenci 2025 se ve Wisconsinu nacházelo odhadem 2 840 960 bytových jednotek. V období 2020–2024 činil podíl domácností bydlících ve vlastním 67,8 %. Medián hodnoty vlastněné bytové jednotky byl 266 500 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 1 087 dolarů.[1]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle odhadu U.S. Census Bureau žilo ve Wisconsinu k 1. červenci 2025 celkem 5 972 787 obyvatel.[1]
| Rok | Počet obyvatel |
|---|---|
| 1970 | 4 417 731 |
| 1980 | 4 705 767 |
| 1990 | 4 891 769 |
| 2000 | 5 363 675 |
| 2010 | 5 686 986 |
| 2020 | 5 893 718 |
| 2025 (odhad) | 5 972 787 |
Mezi sčítáními v letech 2010 a 2020 vzrostl počet obyvatel Wisconsinu o 3,6 %. Od roku 2020 do odhadu pro rok 2025 se zvýšil o dalších 1,3 %, takže mezi lety 2010 a 2025 vzrostl celkem přibližně o 5,0 %.[7][8][1] Osoby narozené v zahraničí tvořily 5,2 % obyvatelstva a 9,0 % osob ve věku pěti a více let doma hovořilo jiným jazykem než angličtinou.[1]
Věk a pohlaví
[editovat | editovat zdroj]Osoby mladší 18 let tvořily 20,5 % obyvatelstva Wisconsinu, osoby ve věku 65 let a více 20,8 % a ženy 50,2 % populace.[1]
Rasové a etnické složení
[editovat | editovat zdroj]Podle výsledků sčítání lidu v letech 2010 a 2020 se rasové složení obyvatelstva Wisconsinu změnilo následovně:[7][8]
| Rasová skupina | 2010 | 2020 |
|---|---|---|
| Běloši | 86,2 % | 80,4 % |
| Afroameričané | 6,3 % | 6,4 % |
| Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky | 1,0 % | 1,0 % |
| Asijští Američané | 2,3 % | 3,0 % |
| Původní obyvatelé Havaje a dalších tichomořských ostrovů | méně než 0,1 % | méně než 0,1 % |
| Jiná rasa | 2,4 % | 3,1 % |
| Dvě nebo více ras | 1,8 % | 6,1 % |
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, kteří mohou být libovolné rasy, tvořili v roce 2010 5,9 % obyvatelstva a v roce 2020 7,6 %.[7][8]
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]V období 2020–2024 mělo 93,6 % obyvatel Wisconsinu ve věku 25 let a více dokončenou střední školu nebo vyšší vzdělání a 33,4 % mělo bakalářský nebo vyšší vysokoškolský titul.[1]
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]- stav z roku 2001
- Křesťané — 85 %
- protestanti — 55 %
- Luteráni – 23 %
- metodisté — 7 %
- baptisté – 6 %
- presbyteriáni — 2 %
- United Church of Christ — 2 %
- jiní protestanti – 15 %
- římští katolíci — 29 %
- jiní křesťané — 1 %
- protestanti — 55 %
- jiná náboženství — 1 %
- bez vyznání — 14 %
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Joseph McCarthy (1908–1957), republikánský senátor, představitel mccarthismu
- Tony Shalhoub (* 1953), herec, představitel Adriana Monka v seriálu Můj přítel Monk
- Frank Lloyd Wright (1867–1959), architekt, tvůrce budovy Guggenheimova muzea
- Joe Pavelski (* 1984), bývalý hokejový útočník, hájil barvy San Jose Sharks a Dallas Stars v NHL, reprezentant USA
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 U.S. Census Bureau QuickFacts: Wisconsin [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 U.S. Bureau of Economic Analysis. Gross Domestic Product: All Industry Total in Wisconsin [online]. Federal Reserve Bank of St. Louis [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ City and Town Population Totals: 2020–2025 [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 Wisconsin's Name: Where It Came From and What It Means [online]. Wisconsin Historical Society [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nicolet, Jean 1598–1642 [online]. Wisconsin Historical Society [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ First Capitol [online]. Wisconsin Historical Society [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 2010 Census: Wisconsin Profile [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 2020 Census: Wisconsin Profile [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wisconsin na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Wisconsin ve Wikislovníku- Oficiální stránky státu Wisconsin (anglicky)
