Arlon
| Arlon | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°41′1″ s. š., 5°49′ v. d. |
| Stát | |
| Jazyk. společenství | Francouzské |
| Region | Valonsko |
| Provincie | Lucemburk |
| Arrondissement | Arlon |
Arlon | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 118,64 km² |
| Počet obyvatel | 28 339 (2015) |
| Hustota zalidnění | 238,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Vincent Magnus (od 2013) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 063 |
| PSČ | 6700 - 6706 |
| Počet zastupitelů | 29 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Arlon (nizozemsky Aarlen, německy a lucembursky Arel) leží na jihovýchodě Belgie 185 kilometrů od hlavního města Bruselu blízko hranic s Lucemburskem. Je správním centrem valonské provincie Lucemburk. Jeho rozloha činí přibližně 119 km² a počet obyvatel je 26 438 (podle údajů z 1. července 2006). Arlonem prochází železniční koridor ve směru Brusel-Lucemburk-Štrasburk. Ve městě pramení řeka Semois.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Arlon, stejně jako Tournai a Tongeren, patří mezi nejstarší belgická města. Když v polovině 1. století př. n. l. dobyl Julius Caesar Galii, patrně již v údolí řeky Semois na místě Arlonu existovala keltská vesnice. Z období římské nadvlády pocházejí četné archeologické vykopávky, které vypovídají o tom, že se v té době město rozvíjelo a byly v něm zřízeny termální lázně. Římané město nazývali Orolaunum. Na konci 3. století římské impérium čelilo útokům germánských kmenů. Z toho důvodu bylo na kopci nad údolím vybudováno opevnění, kam se uchýlili obyvatelé města.
Ve středověku patřil Arlon Limburskému vévodství a roku 1226 se stal součástí Lucemburského hrabství. Kvůli požáru roku 1785 se v centru města nedochovaly středověké památky.
Roku 1793 došlo k bitvě u Arlonu, ve které Francouzi zvítězili nad rakouskými vojsky.
Během obou světových válek byl Arlon okupován Němci.
Roku 2004 proběhl v Arlonu soudní proces s pedofilem Markem Dutrouxem.
Významné budovy
[editovat | editovat zdroj]- Kostel sv. Donáta (L'église Saint-Donat) ze 17. století
- Kostel sv. Martina (L'église Saint-Martin), vybudován v neogotickém stylu v letech 1907–1914
- Nejstarší synagoga v Belgii, otevřená v roce 1865
- Radnice, postavená v letech 1842–1843
- Bývalý Justiční palác (L'Ancien Palais de Justice), postaven v letech 1864–1866
- Kostel sv. Donáta (17. stol.)
- Arlonská radnice
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Johann Kaspar Basselet von La Rosée (1710–1795), bavorský generál
- Godefroid Kurth, (1847–1916), historik
Demografický vývoj
[editovat | editovat zdroj]
- Zdroj: NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
- 1977: připojení obcí Autelbas, Bonnert, Guirsch, Heinsch a Toernich
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arlon na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Oficiální stránka města Arlon
- (francouzsky) Neoficiální stránka města Arlon
- (francouzsky) Turistické informace o městě Arlon a historie města